Rubrika Věda

Lepra se ve středověké Anglii přenášela mezi lidmi a veverkami. Zjištění podporuje teorii, že při šíření této nemoci mohl hrát roli obchod s kožešinami, uvedla studie, o které informoval list The Guardian.

„Myslíme si, že je to zbytečné, měli spíš podržet svoji ministryni,“ prohlásila o kauze kolem jmenování nového ministra pro vědu a výzkum členka sněmovního rozpočtového výboru Margita Balaštíková (ANO). Podle jejího hnutí by měl resort buďto zaniknout, případně se podřadí pod jiné ministerstvo. Naopak ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) by ocenil, kdyby se pozice obsadila co nejrychleji. O odstoupení Pavla Tuleji z nominace na post ministra pro vědu a výzkum diskutovali v pořadu Události, komentáře.

Pavel Tuleja (TOP 09) oznámil, že se vzdává nominace na ministra pro vědu, výzkum a inovace. Žádný člen vlády nesmí být zatížen pochybnostmi, zdůvodnil svůj krok. Premiér Petr Fiala (ODS) rozhodnutí Tuleji uvítal. Věří, že TOP 09 navrhne nového kandidáta. To v odpoledních hodinách potvrdila i předsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová. Tuleja čelil kritice za to, že své vědecké práce publikoval v takzvaných predátorských časopisech, někteří zástupci akademické obce navíc poukázali na podle nich nevalnou kvalitu jeho odborných prací.

Když se řekne „kolaps magnetického pole Země“, zní z tohoto slovního spojení katastrofa planetárních rozměrů, která může ohrozit všechno živé. Asi před 590 miliony let opravdu magnetické pole naší planety zkolabovalo, ale podle nové studie to pro život apokalypsou neskončilo. Naopak.

Ve čtvrtek vynesla raketa Falcon 9 společnosti SpaceX na orbitu další satelity. Tentokrát byla viditelná i ze střední Evropy.

Čína v pátek úspěšně vypustila sondu Čchang-e 6, která se jako první na světě pokusí získat vzorky z odvrácené strany Měsíce a přepravit je zpátky na Zemi. Sondu vynesla krátce před 11:30 SELČ raketa Dlouhý pochod 5 z kosmodromu Wen-čchang na jihočínském ostrově Chaj-nan. Jedná se o další čínský krok v rámci přípravy na let, jenž dopraví na Měsíc lidskou posádku. Toho chce Peking dosáhnout do roku 2030.

Lidé se snaží na klimatickou krizi adaptovat. Proti stoupajícím teplotám v bohatších zemích upravují své bydlení třeba pomocí klimatizací nebo kvalitnější izolací. V chudších zemích taková adaptace není možná. A podobně jsou na tom podle nové studie i čmeláci, jimž se přehřívají jejich hnízda.

Vědci v Indonésii pozorovali orangutana sumaterského, jak si sám léčil velké zranění na tváři rostlinnou pastou. Je to podle nich patrně poprvé, co se podařilo zaznamenat volně žijícího živočicha, jak pečuje o otevřenou ránu pomocí rostliny s prokazatelně léčivými účinky. Poté, co výzkumníci viděli, jak si samec, kterého pojmenovali Rakus, přikládá obklad na obličej, se rána do měsíce zcela zahojila.

Vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley s pomocí umělé inteligence dokázali vytvořit vylepšení genetických nůžek CRISPR-Cas9. Toto vylepšení uvolnili i pro širokou vědeckou veřejnost. Editování genů by mělo být ještě jednodušší než v minulosti.

Kandidát TOP 09 na ministra pro vědu Pavel Tuleja požádal Slezskou univerzitu, aby stáhla z jeho publikačního seznamu články, které vyšly v časopisech zařazených na Beallův seznam takzvaných potenciálně predátorských časopisů. Uvedl to po jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS) a také na síti X s tím, že texty pocházejí z roku 2015. Zpětně vnímá, že měl více zkontrolovat kvalitu nakladatelství, kde články vyšly. Fiala jeho veřejnou omluvu přijal a odeslal na Hrad návrh na Tulejovo jmenování. Prezident to má udělat v pondělí.

Když se ve Spojených státech na jaře ukázalo, že se virus ptačí chřipky dostal mezi hovězí dobytek, varovali experti před šířením na další druhy. A přesně to se stalo v případě koček. Problém je, že s nimi mají lidé mnohem těsnější a častější kontakty než s krávami nebo drůbeží.

U schizofrenie je klíčový první půlrok od objevení příznaků a může mít zásadní roli při dalším rozvoji tohoto onemocnění. Včasnou léčbou lze výrazně ovlivnit kvalitu života pacienta a roli hraje každý týden, kdy nemoc není léčená, naznačila nová studie vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ).

Nově dešifrované pasáže starověkých svitků z Herculanea, které pohřbil popel po výbuchu sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu, možná odhalují poslední hodiny starořeckého filozofa Platóna a také konkrétněji místo jeho pohřbení. S odvoláním na výzkum badatelů pod vedením profesora z Univerzity v Pise to na svém webu píše list The Guardian a stanice CNN. Jeden ze svitků podle nich popisuje Platónovu kritiku hudby, kterou na flétnu hrála thrácká otrokyně.